NOVINKY

Pokud se pořád ještě někdo domnívá, že mezi sportovní jízdou na horském kole a elektropohonem zeje nepřekonatelná propast, pak lehký motor Bosch Performance Line SX a řada iXF nových celoodpružených Superiorů jsou přes ní bezpečným a rychlým přemostěním. Nejvyšší model této řady s číselným označením 9.8 opakovaně používám při trénincích a soustředěních Velo Akademie, i k vlastním kondičním jízdám. Některé tréninky si už bez lehkého e-mountainbiku neumím vůbec představit.

Klasické horské elektrokolo už jsem také zkoušel mockrát, nemůžu říci, že bych se na něm nesvezl, nezdolal nějaké ty kopce, nezasportoval si. Ale mělo pro mě, bývalého závodníka, vedle spousty plusů zatím také příliš minusových bodů. Především vysokou hmotnost, silný motor, který ovlivňuje styl jízdy, geometrii a jízdní vlastnosti tanku, které se už od klasického ovládání biku příliš vzdalovaly. Nic proti, ale také nic pro bývalé závoďáky.

Lehký motor

Až jsem se před několika lety zúčastnil v Jižní Africe prvního testování lehkého fullu s lehkým a slabým elektropohonem a pochopil jsem, kde je moje cyklistická budoucnost. Závodní tratě nad Stellenboschem a traily v údolí rezervace Jonkershoek jsem si mohl naplno užít jako za mlada, i přes poněkud s věkem odcházející kondici. Ještě uběhlo pár krátkých let, než tento koncept uvedl do dokonalosti Bosch a než jím osadil rám celoodpruženého Superioru, bylo to něco, na co jsem vlastně celou dobu čekal. Krok, který jsem ve vybavení udělal byl vlastně maličký, ale z pohledu kvality jízdy a hloubky cyklistického prožitku pro mě zcela zásadní. A v neposlední řadě mi umožnil vykonávat práci bikového trenéra stále naplno a přímo v terénu. Bez motoru už by to nešlo.   

Motor SX váží pouhé dva kilogramy, je vážně maličký, takže by se do vešel do dvou větších dlaní, na lehkém karbonovém rámu nepřidává ani na vzhledu, ani na hmotnosti, to, co cítíte v rukou je baterie, s tím se nedá hnout, lehká baterie s velkou kapacitou tahle civilizace ještě nezná. Motor má maximální podporu 55Nm a maximální výkon až 600 wattů, kapacita základní, do rámu zcela integrované baterie činí 400 watthodin.  

Tréninkový pomocník

Ve Velo Akademii máme kolem stovky dětí, tréninky jsou až tři týdně, o víkendech jsou závody, absolvujeme ročně několik týdenních i delších soustředění, trénuji také středočeské Sportovní centrum mládeže. Pořádáme pobytové cyklotábory, příměstský cyklotábor i bikové závody, ježdění na kole je zkrátka pořád dost a dost. Trenér musí často obsáhnout větší radius, než malí sportovci, značí trať, odklízí větve, měří mezičasy, rozváží kontroly, opravuje defekty, léčí odřeniny a pak zas dojíždí v dáli mizící skupinu, někdy postrčí za sedlo slabší opozdilce, což by bez elektrické dopomoci vůbec nešlo. I kdyby tohle všechno byly výmluvy, tak to hlavní je pravda – děti rostou a jsou stále lepší a lepší, rychlejší a silnější. Takový trénink v Harrachově v kopcích kolem je těžký i na elektrokole, to mi věřte. Skvělé ale je, že nemusím jezdit autem nebo trénink dětí limitovat tím, že stojím někde na jednom místě. Pro mě osobně je ale důležité, že mám stále pocit, jako bych sám jel na normálním horáku. Projedu se, zasportuji si sám, nemusím měnit letité návyky, protože jízdní vlastnosti lehkého iXF jsou tak blízké jízdním vlastnostem analogového mountainbiku, jak jen můžou být. Tah motoru nastupuje jen velice lehce a jemně, takže si po chvíli vůbec nejsem jist, jestli vlastně jeho sílu využívám. Také odpor v pedálech je minimální, byl oproti minulým modelům o 50 % snížen. Ve chvíli, kdy překonám limitní hranici podpory, tedy 25 km/h, samozřejmě cítím, že najednou jedu za své, ale nenastane žádné škubnutí, žádné brždění. Zásadně jezdím na zelenou, tedy na nejnižší úroveň podpory, když se jdu projet sám, kombinují jí s úplným vypnutím, jen když hodně stoupáme s hodně silnou skupinou, je gravitace neúprosná a musím si tu a tam přidat na škále modrá – fialová – červená, abych jim stačil. Šetřím baterii, jak to jen jde, moje hmotnost, závodní rychlost jízdy a extrémní převýšení v horách jsou největšími zabijáky její kapacity. S dětmi se mi nikdy nestalo, že bych se dostal „na dno“, jejich tréninky většinou trvají do tří hodiny.  Když jsme ale měli na soustředění volné odpoledne a já se chtěl projet po Jizerkách, pohrál jsem si s ohněm. Z Harrachova jsem jel přes Orle a polskou stranu na Jizerku, pak na Smědavu, Královku a do Bedřichova, a přes Kristiánov zase zpátky, dal jsem kolem 80 km a na displeji už na mě za Polubným blikala jen jedna jediná výstražná oranžová kontrolka. Síla podpory klesala k nouzovému provozu, protentokrát jí ještě trocha zbyla. Začal jsem se pídit po externí baterii, která by šla umístit na místo košíku na pití. Pro příště. Čekám na ni. Po jejím nainstalování už moje „cyklistika“ nebude mít jedinou chybku. Někdo říká, že mu elektrokolo ubralo dvacet let a dvacet kilo, klidně bych na těch číslovkách přidal a dodávám: Lehké elektrokolo to navíc ještě udělá tak, že si toho vůbec nevšimnete.

Sportovní geometrie

Model iXF 9.8 je nabouchaný těmi nejlepšími komponenty, nejdůležitější ale je geometrie jeho rámu. Jde s duchem doby, a přestože kolo používám v partě závodníků cross-country, má spíše trailové parametry, vidlice je hodně podkopnutá (64,5 ° u všech velikostí), sedlové trubka je zase strmější (78 °), horní trubka je proti mým zvyklostem kratší. Snažil jsem se na kolo poskládat, ale nic víc, než posunout sedlo nadoraz dozadu jsem nedokázal a posedu na závodním XCO stroji jsem se moc nepřiblížil. Přece nebudu měnit ta nádherná kombo řídítka jen kvůli montáží delšího představce! Kupodivu jsem si velice rychle zvykl, jsem si velmi jistý v technických pasážích a ve sjezdech, kolo si spolu s odpružením 535 od DT Swiss bere nevídaný terén, baví mě ovladatelnost, není nutné se s tím prát v zatáčkách, jako je tomu u některých těžších a víc downhillově laděných ebiků.  Pokud chcete skočit, skočíte, samozřejmě tohle není nejsilnější stránka na jízdě s iXF. Širší gumy odpustí hodně a bytelné ráfky dost vydrží, je to ale tandem, který se na přece jen maličko vyšší hmotnosti celku podepisuje. K motoru ale bytelná kola patří. Vyladění vidlice a tlumiče je dokonalé, to mě baví stejně, jako do jemna vyladěná síla dopomoci.

Co chtít víc

AXS komponenty od Sramu jsou bezdrátové, přehazovačka Eagle Transmission udává úplně nový trend v zavěšení a funkci řazení, je odolná a vážně naprosto skvěle mění převody, dalo by se říci, že i v tahu. V případě elektrokola bych ale k řazení v tahu dal velký červený vykřičník! Srdce pláče, když to někdy slyšíte. Pomocí aplikace lze přehodit funkci tlačítek, což jsem také udělal, abych záhy zjistil, že si na změnu nemohu zvyknout. Má horní řadit na lehčí nebo házet na těžší? Někdy je lepší se v tom nevrtat. Úplně stejnými tlačítky na levé straně se ovládá teleskopická sedlovka AXS. Je skvělá v technických sjezdech, ale oblíbil jsem si jí i při nasedání na kolo nebo ve chvílích, kdy chci dětem něco říci, kdy k nim mluvím a chci se cítit pohodlně. Sedlovka má svou vlastní dobíjecí baterii, přehazovačka si bere energii z baterie v rámu, řadící páčky jsou vybaveny konvenčními plochými bateriemi, co koupíte u každé pokladny. Zatím jsem je ale měnit nemusel.  Čtyřpístkové brzdy Sram Silver Stealth neměly problém ani při sjezdu z Čerťáku kolem skokanských můstků, možná tyhle potomci Avidů stále nemají nejlepší pověst, ale já problém nezaznamenal. Jen musím stále kontrolovat brzdové destičky, v horském terénu a pode mnou docela hoří. Měním destičky, mažu řetěz, dobíjím baterku. Nic víc! Bohužel jsem ulomil krytku dobíjecího konektoru na rámu a musím si dát pozor, abych jí někde neztratil. Nevím, jestli je to bolístka výrobce nebo jsem jí ukroutil neopatrným zacházením. Ale pokud je tohle jediný problém, pak je na tom tenhle Supík neskutečně dobře.

Jízdní vlastnosti blízké klasickému mountainbiku mě nadchly, plynulost a intuitivnost přidávání síly elektromotoru maže rozdíly mezi těmito dvěma světy a umožňuje jejich přirozené prolnutí. Superior iXF je elektrokolo pro cyklisty, pro bikery, s nímž i do partičky ´klasických“ bikerů přirozeně zapadnete.

Text a foto: Martin Raufer, Velo Akademie