Ultra běžec Martin Jor, ambasador LEKI, nám poslal pozdrav z pohádkového Mauricia, ostrova uprostřed Indického oceánu.
Mauricius by UTMB - 58 km a 2000 výškových metrů deštným pralesem s cílem na jedné z nejkrásnějších pláží světa. Zní to jako pohádka…
Jenže den před závodem přichází tropická anticyklona (čti jako brutální liják) a začínáme tušit, že naše pohádka o doběhu na prosluněné tyrkysové pláži se rozplývá. Na startu v Bel Hombre, na zahradě krásné koloniální vily se nás sešlo něco kolem 300. Po odstartování vyrážíme po krátké rovinaté pasáži do prvního a zároveň největšího kopce trati.
První polovina stoupání se vine mezi plantážemi cukrové třtiny a ve vyšších polohách vbíháme do pralesa. Držím se ve druhé skupince. V té první běží 2 největší favorité - Číňan Yousheng GUAN, který byl 4. v Chamonix na OCC v loňském roce a nejlepší Afričan z Madagaskaru, který byl černým koňem závodu. Jméno borce z Madagaskaru je Andrianirina Rivosoa Hobilalaina.
Na 13. kilometru běžím cca na 13. místě a cítím se skvěle. Říkám si, že není třeba spěchat, závodit se teprve začne. A v tom pralese to taky není tak hrozný. Jak jsem se zmýlil… Po první občerstvovačce začínají první bahenní lázně. V tomhle jsem opravdu ještě nikdy neběžel. V některých místech bez nadsázky zahučím až po kolena. A pak s totál těžkými a mazlavými botami technický seběh po kořenech na 2. občerstvovačku v Black River National Park. Tam mne povzbuzuje Češka Zuzka. Začínají krátké prudké kopce, ve kterých se cítím dobře a posbírám několik borců. Přibližně 20 km před cílem minu jeden ohradník a zhruba o 500 metrů si zabíhám společně se šampionem Indie Kumarem. Hezky si spolu zanadáváme. Vše co jsem si vybudoval v předchozí části závodu je pryč. Nesmím ale přepnout ze závodního módu a znovu zaberu.
Kolegové celkem koukají, když je předbíháme znovu. Kumar mi začíná vysvětlovat, že na poslední občerstvovačce musel nechat batoh, protože se mu roztrhl o strom. Dávám mu tedy napít... A je fuč. Kvalitní borec. Běžím dál a na rovince mi přes cestu přebíhá rodinka makaků. Ještě než se napojíme na pobřeží, pár kilometrů běžíme políčky místnich zemědělců, kde na mne dorážejí černá miniprasátka. Poslední občerstvovačka. Co jsem ztratil, je zpět. Už jen 10 kiláčků. Představuji si romantickou cestu podél moře. Realita je však taková, že abychom se vyhnuli frekventovaným cestám, běžíme hustým lesíkem. Pořád prší…
Už vidím pláž, je to tady - cíl! Jsem 10. celkově a 3. v kategorii. S výkonem jsem spokojený. V cíli skáču rovnou do Indického oceánu a cítím velkou úlevu. Kombinace vlhkosti, deště, bláta a tepla byla vražedná. Vendy si také užila svoje a jsem na ni hrdý, že dokončila.
Díky Salomon Trail Running CZ/SVK, Runsport.cz a LEKI Czech za podporu. I díky ní mohu dělat, co mne baví.
My děkujeme za reprezentaci a těší nás, že k výsledku pomohly hole LEKI Ultratrail FX.One.