NOVINKY

... říká bývalý reprezentant Jan Holický, který na pravidelných tréninkových kempech s profesionálním zázemím pomáhá hledat rezervy amatérským lyžařům.

Většina lyžařů si nepřipouští, že je rozdíl mezi jízdou na široké sjezdovce a ve vymezené trati. Lidé, kteří na prostorných svazích lyžují perfektně, v trati často ‚vystřízliví‘ a s překvapením zjišťují, že mezi brankami jim to jde podstatně hůř. „Problémem je schopnost ovládání lyžařského zařízení v omezeném prostoru a odhad a orientace v pevně dané dráze“, vysvětluje Jan Holický. „Představte si, že se učíte řídit auto: na prázdném parkovišti můžete libovolně točit volantem a jet kam chcete – podobnějako při lyžování na přehledné sjezdovce. Pouze využíváte své schopnosti a vlastně nemáte ´povinnosti´. Jiná situace nastává na silnici, kde musíte udržet vozidlo v úzkém jízdním pruhu a pochopit dynamiku a síly, které na člověka při rychlé jízdě působí stejně jako na lyžích. V trati je třeba se vejít mezi branky, jen místo otáčení volantu a brždění se musíte dostatečně a přesně opřít o lyže.

CHYBY? RADĚJI REZERVY

„Tréninkový proces pod taktovkou HolickyTeam začíná nácvikem jízdy ve volném prostoru a pak se postupně přesouvá mezi branky, aby se tam svěřenci ´ubytovali´“, říká s úsměvem Jan Holický. Jeho kurzy nejsou žádnou masovou záležitostí, počet účastníků je omezen. Preferujeme individuální přístup, proto jsme rozděleni do dvou skupin. První se pod vedením zkušeného instruktora zaměřuje na úroveň základních dovedností, vylepšení postoje a pochopení principů zatáčení. V té druhé je na programu jízdav brankách obřího slalomu. Proces ´ubytování ´ v pevně dané trati je postupný. Zpočátku jezdíme například pouze pět bran na svahu s mírnějším sklonem“, vysvětluje trenér. „Přitom platí, že u každého jedince hledáme klady, na kterých lze stavět a poté definujeme rezervy, nebo chcete-li nedostatky. Slovo chyby nepoužíváme. Role trenéra není o kritizován, ale o motivaci a uvedení dotyčného do stavu chuti ke změně,“ vypočítává Holický.

"Role trenéra není o kritizování, ale o motivaci a uvedení dotyčného do stavu chuti ke změně"

NEJČASTĚJŠÍ NEŠVARY

Mezi běžné rezervy patří malý náklek s jinou polohou těžiště, než by bylo ideální. V takových případech je potřeba se celým tělem posunout směrem dopředu. Časté je také smýkání lyží v oblouku - přežitek z minulých dob. Moderní lyže dokážou zatáčet samy bez odsouvání hran. Řada lidí se také snaží zatáčet horní polovinou těla – rotací či nakloněním trupu za pomocí různých pohybů pažemi. „Jsem zastáncem pevného držení horní poloviny těla,“ pokračuje bývalý reprezentant. „Její stabilizací umožníme spodní polovině těla provést ten správný pohyb vedoucí k nenáročnému zatáčení s čistě zakrojenými hranami. Lyže svojí konstrukcí dokážou vytvořit oblouk víceméně samovolně, aniž by bylo nutné si pomáhat rotací trupu, přikloněním nebo pažemi,“ vysvětluje Holický. Podrobnější rozbor jeho metodiky přineseme v příštím vydání Premium Ski.

Kurz Jana Holického 

Součástí intenzivního kurzu Jana Holického je jízda v trati obřího slalomuna svahu uzavřeném pro veřejnost a podrobná analýza jízd při večerním videorozboru. V odpoledních hodinách po lyžování probíhá workshop ručního servisu lyží, broušení hran pomocí pilníku nebo brusky a voskování skluznice. Poslední den kempu jsou tradičně na programu měřené jízdy. Účastníci měřeného tréninku si tak mohou porovnat jednotlivé jízdy, ve kterých mění například najetí branek, lyže či postoj. Každý z absolventů kempu si odnese flash disk s fotografiemi a videi svých jízd opatřených trenérovým komentářem. „Troufám si říct, že většina amatérů po třech dnech společné práce nejen pochopí úskalí jízdy v branách, ale především pozná úplně jiný rozměr pohybu na lyžích. Po návratu na ´volné sjezdovky´ pak prožívají pocit obohacení, téměř jakoby objevili nový sport,“ říká Holický.