NOVINKY

Za poslední rok si prošel celou řadou změn od ukončením studia, stěhováním se do Švýcarska, zaměřením se vedle laufů na další disciplínu – skialpinismus a v neposlední řadě získání nové pracovní příležitosti ve sportovní oblasti.

Pojďme si popovídat o sportovním a pracovním vytížení s jedním z našich nejlepších současných dálkových běžců na lyžích Fabiánem Štočkem.

Loni na konci zimy jsi dokončil doktorát na univerzitě v Mnichově, kde ses věnoval neurovědě a říkal jsi, že si konečně vyzkoušíš, jaké to je být profesionálním sportovcem a věnovat se jen tréninku. Mám pocit, že to úplně nevyšlo a zase jsi přidal nějaké pracovní povinnosti?

Začal jsem pracovat pro švýcarskou firmu Archinsis. Docela dlouho jsem hledal správnou kombinaci toho, co chci. Toto byl dobrý startup se sportovně-vědeckým zaměřením, kde mi zároveň nabídli flexibilní pracovní dobu kvůli tréninkům. Zpočátku to nebylo jednoduché, skoro vůbec neumím francouzsky.

Firma vznikla před 6 lety, kdy její zakladatel dokončil doktorandský výzkum v Ženevě, a švédský národní tým v běhu na lyžích s ním uzavřel smlouvu na vývoj technologie pro analýzu lyžování pomocí IMU (inerciální měřicí jednotky). Taková ta krabička na zádech, co možná znáte z fotbalu. Data se sbírají podobně, ale klíčová je specifická analýza pro lyžování. Já se pak věnuji této analýze a snažím se ji co nejlépe vysvětlit trenérům.

Další velkou změnou bylo stěhování do Lausanne, kde tvá přítelkyně získala práci. Jaké máš teď tréninkové podmínky? Předpokládám, že se to oproti Mnichovu o dost zlepšilo?

Ano, bydlíme hned vedle firmy EPFL, kde moje partnerka pracuje.

Z hlediska tréninku se to zlepšilo – bydlíme asi 5 minut od Ženevského jezera a v okolí jsou nádherné hory. Ale v zimě musíme jezdit na sníh skoro stejně daleko jako z Mnichova. Jsme na jižním svahu u jezera, takže zimní teploty jsou tu docela vysoké. Nejbližší pohoří je Jura, asi 25 minut autem k úpatí kopců a asi 50 minut na jejich vrchol. Bohužel i v této výšce (okolo 1 500 m n. m.) byla loni sezóna s najetými stopami dlouhá jen 3–4 týdny. Jednalo se o neobvykle slabou zimu, snad to bude letos lepší.

Zmínil jsi, že se musíš učit francouzsky. Jak ti to jde?

Zatím stále bojuju, nebo spíš si užívám ten proces učení se něčeho nového. Nejlepší by byl asi opravdu intenzivní kurz. Snažím se poslouchat rádio, když jedu do práce, učím se slovíčka a teď už i víc mluvím. Byl jsem na pár tréninkových kempech s francouzským týmem, za který lyžuje naše nová posila týmu Hanna Fine. Společné francouzské večeře pro mě byly něco jako „španělská vesnice“. Švýcarská francouzština je o něco jednodušší, protože je trochu pomalejší. Přes zimu to budu muset ještě pořádně vypilovat.

V loňské zimě jsi kombinoval dálkové běhy se skialpinismem. Myslíš, že ti to pomohlo nebo spíš uškodilo vzhledem k laufům?

Myslím, že z krátkodobého hlediska mi to asi trochu uškodilo, ale z dlouhodobého pohledu (2–3 sezóny) mi to pomůže. Získal jsem spoustu nových poznatků o různorodých trénincích. Je dost zajímavé kombinovat tréninky zaměřené převážně na ruce (soupaž) s těmi, které jsou hlavně na nohy, vhodné pro skialpinismus.

Jak tě to vlastně napadlo zkusit závodně skialpy? 

Už dlouho jsem snil o tom jet nějaké závody na skialpech. Lákají mě jak výhledy na údolí z vyšších poloh, tak i sportovní výzva s parádními sjezdy dolů. Občas, když pak jedu údolím na běžkách a kouknu se na kopce kolem, říkám si, jaké jsou tam nahoře asi výhledy a jak krásně by se po té stráni v prašanu sjíždělo. Lhal bych, pokud bych řekl, že jsem o olympiádě nepřemýšlel, ale chtěl jsem nejdřív zkusit aspoň jednu sezónu, abych věděl, jak všechno funguje, a to od závodů až po svaz.

Chtěl by ses příští rok dostat na ZOH jako skialpinista? Máš reálnou šanci?

Bylo by to určitě zajímavé, ale šance mám tak pod 10 %. Nechci se věnovat jen sprintovému tréninku, což je disciplína, která bude bohužel na olympiádě pro skialpinisty zařazená.

Jak probíhá tvoje letní příprava, když kombinuješ, podle mého názoru, dvě dost rozdílné disciplíny?

V podstatě jsem jen zařadil víc klasiky na kolečkových lyžích, jinak jsem svoji letní přípravu moc nezměnil. Hodně běhám po horách, což je klíčové pro skialpinismus, ale to jsem dělal už roky předtím.

Vidíš nějakou podobnost v obou sportech?

Oba sporty se samozřejmě provozují na lyžích s holemi, ale na skialpech jsou důležitější nohy, kdežto na běžkách při soupaži hlavně horní část těla. To se může zdát velice kontraproduktivní, ale pokud jste při tréninku unaveni z jednoho sportu, můžete být ještě docela svěží na druhý sport.

Myslel jsem si, že budu moct přesměrovat sílu z rukou i do skialpinismu, ale to se dá v podstatě jenom na zmrzlém a prudkém povrchu. Při podmínkách mimo sjezdovku se hole většinou boří a slouží spíš ke stabilizaci než pořádnému odrazu, a to i s většími košíčky.

A co obráceně? Pomohl ti trénink na skialpech vzhledem k běžkám?

Na běžkách jsem těžil ze zvýšené srdeční kapacity, kterou jsem vylepšil díky neustálým skialpovým výběhům, kde se v individuálním závodě jede 20-30 minut natvrdo do kopce, následuje rychlý sjezd a pak to samé znovu. Není tolik času na odpočinek jako třeba na běžkařských závodech, kdy jedete 2-3 min intenzivně a poté si můžete na několik vteřin odpočinout ve sjezdu, nebo na laufech, kde po dlouhých stoupáních můžete klesat a odpočívat i v řádu desítek vteřin. A hlavně na běžkách se ve sjezdech není třeba vyhýbat na poslední chvíli zmrzlým kusům sněhu nebo třeba zapadaným pařezům. Ve skialpovém závodě můžete zažít miniodpočinek akorát v depu před sjezdem, kde si musíte strhnout stoupací pásy, což je ale otázkou pár vteřin.

Letos se chceš více zaměřit na skialpové závody. Co stihneš v rámci Ski Classics?

Na tento rok mám naplánovaných 10 závodů Ski Classics, takže určitě stihnu většinu. K tomu pár závodů z Worldloppetu, jako je Tartu maraton nebo třeba americký Birkebeiner. Bude to asi zase docela nabité, tak uvidíme, jak to půjde skloubit.

Dáváš si ve Ski Classics nějaké konkrétní cíle?

Loni jsem měl obrovskou radost z umístění v top 20, a to bych si určitě chtěl zopakovat i v příští sezóně. Díky spojení dvou týmů bude v této sezóně pár změn, tak doufám, že nás to všechny posune dopředu.

V loňské sezóně natočila Ski Classics v dokumentárním seriálu Ski or Die epizodu s Vltava Fund Ski teamem a rozhovor s Fabiánem můžete shlédnout zde.

Ptala se Adéla Ročárková.